Projekt www.komety.cz provozuje Observatoř Kleť

Hledání
Hlavní menu
  • Hlavní stránka
  • Statistiky
  • Top 20
  • WWW odkazy

  • Bookmark/RSS
  • Přidat k oblíbeným
  • RSSRSS

  • Komety
  • E-pohlednice

  • Aktuální články
  • Kometa HMP (2114)
  • PERNÍKOVÉ OPAKOVÁNÍ (435)
  • Good Bye Rosetta (1410)
  • KLIM ČURJUMOV A JEHO KOMETA (1834)
  • Rosetta našla stavební kameny života (1991)

  • Doporučujeme
  • Hvězda betlémská
  • Česko-slovenské komety (update 24. února 2008)
  • Štěpení a rozpad kometárních jader
  • Příběh podivínského páru komet


  • Hvezdarna Klet/Klet Observatory
     
    PLANETKY.cz
    Counter
    Od 1.března 2003
    e-mail
    WebArchiv - archiv ?eského webu

    Jdeme do finále aneb přísluní se blíží
    Miloš Tichý - 18.07.2015 ­
    Kometa 67P/Churyumov-Gerasimeko se na své pouti nezadržitelně blíží do přísluní pronásledovaná sondou Rosetta s modulem Philae na svém povrchu. Aktivita jádra přesně dle předpokladů stoupá.

    Těsně po přísluní by mělo být jádro komety nejaktivnější. Přísluním projde tato vlasatice v noci z 12. na 13. srpna 2015 (přesněji 13. srpna 2015 dvě hodiny po půlnoci našeho času).

    Sonda Rosetta studuje kometu 67P již déle než rok, vlastní pozorování započala v březnu 2014, a to včetně zaznamenání erupce na jádře komety z dubna 2014 až po analýzu tvaru jádra v červenci 2014. Po příletu na vzdálenmost pouhých 100 kilometrů od jádra v srpnu loňského roku, sonda Rosetta strávila celý rok intenzivním měřením vnitřku komety, analýzou jejího povrchu a okolního prachu, plynu a plasmy.

    O kometách je známo, že jsou tvořeny prachem a různými ledy, a tento led se prostřednictvím slunečního záření zahřívá a sublimuje, a putuje na své dráze kolem Slunce společně s kometárním jádrem. Spolu s plynem a prachem tvoří slabou atmosféru, komu, a mnohdy i ohon dlouhý stovky tisíc či miliony kilometrů.

    Zatímco pozemské přístroje mohou pozorovat komu a ohony komety z dálky, sonda Rosetta je může pozorovat přímo na "místě činu" (pozn. autora), a k tomu i přímo jádro komety, které přes vrstvy plynu a prachu ze Země pozorovat nemůžeme. Zajímavým a unikátním aspektem dlouhodobého pobytu sondy Roseta u jádra komety Churyumov-Gerasimenko je sledování nárůstu aktivity jádra při přibližování ke Slunci. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku, a na svě pouti se nejdále od Slunce dostane za dráhu Jupitera (odsluní 850 milionů km), Rosetta se s kometou setkala ve vzdálenosti 540 milionů kilometrů od Slunce, zatímco nejblíže ke Slunci je, teda vlastně v srpnu bude, vlasatice mezi Zemí a Marsem, a to ve vzdálenosti 186 milionů kilometrů od naší nejbližší hvězdy. Poprvé tak budeme moci vidět, co se s kometárním jádrem děje v prísluní. Nechme se překvapit.

    Sonda Rosetta je velice plodná, a kromě množství fyzikálnmích a chemických dat poslala na Zemi i velké množství unikátních snímků. Na závěr tohoto článku jsme připravili menší kometární galerii 67P/Churyumov-Gerasimenko:



    rotace komety ve vztahu k regionům na jejím povrchu


    hranice regionů Aten, Aker, Bapi a Khepry


    hranice regionů Anubis, Atum, Hapi a Anuket


    regiony Bapi, Seth a Hapi


    regiony Hapi a Anuket


    regiony Hathor a Anuket


    detail regionu Anubis


    detail regionu Khepry


    region Aten


    Zdroj: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA


     
    Tisk
    Formátování pro tisk width=15 height=11  




    (c) 2003-2016, www.komety.cz   ISSN 1214-620X

    Používání obsahu www.KOMETY.cz nebo jeho částí je možné pouze s uvedením přesné citace. Děkujeme.

    Creative Commons License

    Projekt www.KOMETY.cz provozuje Observatoř Kleť, České Budějovice, zřizovaná Jihočeským krajem.

    Texty neprocházejí jazykovými korekturami.

    This site was created with PHP-j00k, a web portal system based on PHP-Nuke, Free Software released under the GNU/GPL license with changes by KOMETY.cz