663 dnů s kometou Hale-Bopp na Kleti

Jana Tichá - 20. 4. 2003

Během nedávných diskuzí o “ jasných“ a skutečně jasných kometách nebylo možné si nevzpomenout na kometu Hale-Bopp. Kometa z rodu třpytících se vlasatic zdobila naši oblohu v březnu a dubnu 1997. Byla to jednoznačně nejjasnější kometa posledních dvaceti let. Ve statistice International Comet Quaterly ji od roku 1935 ve vizuální jasnosti předstihla jen kometa West v březnu 1976 a kometa Ikeya-Seki z roku 1965, ta ovšem v těsné blízkosti Slunce. Kometa Hale-Bopp nám utkvěla v myslích proto, že byla na jaře 1997 snadno viditelná v řádu týdnů i z obydlených míst (třeba na rozdíl od předcházející komety Hyakutake) a její vizuální jasnost dosáhla –0,8 magnitudy. Po dlouhé době tak mohli i neastronomové, lidé naprosto nezkušení v pozorování noční oblohy, vidět na nebi krásu, nad níž se tajil dech, vlasatici s jasnou hlavou a dvojicí nápadných ohonů do tvaru písmene V.

První evropský snímek komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) byl pořízen na Kleti v noci z 24./25. července 1995 expozicí 20 sekund 0.57-m f/5.2 zrcadlovým dalekohledem.
Foto Jana Tichá a Miloš Tichý

Kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp) je ovšem nezapomenutelná i pro profesionální astronomy. Velmi jasná kometa byla od objevu v roce 1995 dlouhodobě pozorována nejrůznějšími metodami jak ve vizuální části spektra, tak v infračervené oblasti, na rádiových vlnách, atd. Ve jejích spektrech byly objeveny nebo definitivně potvrzeny další molekuly uhlovodíků, byly zaznamenány emise různých molekul v různých vzdálenostech komety od Slunce, pozorování komety Hale-Bopp také potvrdila, že i komety jsou zdrojem rentgenových emisí. U Hale-Bopp bylo zjištěno neobvykle velké jádro (průměr cca. 40 kilometrů). Měli jsme v kometární astronomii „post-Halley“ éru, nyní žijeme v době po Hale-Bopp. Tak se jmenovala loni i významná mezinárodní konference - „Cometary science after Hale-Bopp“. Velmi jasné komety jsou ovšem vzácné. Hale-Bopp se k nám, vlastně k našim budoucím následovníků, vrátí za dva a půl tisíce let.

Snímek komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) byl pořízen v noci z 19./20. srpna 1996 expozicí 60 sekund 0.57-m f/5.2 zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť CCD kamerou SBIG ST-8.
Foto Miloš Tichý a Zdeněk Moravec.

Kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp) označovaná často za „kometu století“ vstoupila do života mnoha lidem, a astronomům obzvlášť. Nepřeberné množství informací o její dráze, fyzikálních charakteristikách, pozorováních ze Země i z kosmu je dnes už asi nadbytečné opakovat. Proto jen dvě vzpomínky.
Naše první setkání s novou kometou vypadalo jako rutinní záležitost. Kromě svého hlavního programu - vyhledávání dosud neznámých planetek a určováním jejich drah, a astrometrii asteroidů v blízkosti Země - ověřujeme pro Centrálu astronomických telegramů Mezinárodní astronomické unie (CBAT IAU) pravděpodobné objevy nových komet nahlášené tam amatérskými i profesionálními astronomy. Často se jedná o planý poplach. V případě pravděpodobné nové komety, kterou ohlásil do CBAT poměrně zkušený pozorovatel a autor mnoha vizuálních odhadů jasnosti komet Alan Hale z Cloudcroftu v Novém Mexiku se na CCD snímku pořízeném 0,57-m reflektorem Observatoře Kleť poblíž udaných souřadnic skutečně ukázal difúzní objekt cca 12. magnitudy, a na sérii snímků i jeho pohyb. To bylo 24.července 1995 večer, tedy asi den a půl po objevu komety a jednalo se zřejmě o vůbec první evropský snímek Hale-Bopp. Kometa se v té době nacházela na deklinaci -32 stupňů 8 minut v souhvězdí Střelce, a byla tak zatím nejjižnějším objektem nejen pozorovaným, ale i dále zpracovávaným na Kleti. Přesné pozice, které z CCD snímků změřili J. Tichá a M. Tichý, pak byly publikovány v cirkuláři IAUC 6189 a použity pro první předběžný výpočet dráhy komety. 4. srpna 1995 v IAUC 6202 poprvé předpověděl Brian G. Marsden možnost krásného kometárního divadla na jaře 1997 a Hale-Bopp se stala středem zájmu kometárních astronomů z celého světa.

Snímek komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) v nepravých barvách byl pořízen v noci z 22./23. listopadu 1996 expozicí 60 sekund 0.57-m f/5.2 zrcadlovým dalekohledem Observatoře Kleť CCD kamerou SBIG ST-8. Jednotlivé barvy představují jednotlivé úrovně jasu komety. Snímek byl zpracován pomocí programu IDL 4.0.1..
Foto Jana Tichá a Miloš Tichý

O jejím dalším sledování na Observatoři Kleť vypovídají nejen data publikovaná či ještě připravovaná k publikování v mezinárodních astronomických periodikách, ale i pro čtenáře připravené snímky pořízené CCD kamerami SBIG ST-6 a ST-8 na 0,57-m reflektoru, a z jara 1997 též klasické fotografie pořízené 0,63-m Maksutovovou komorou. Kromě vědeckých výsledků se stala Hale-Bopp i náplní mnoha pořadů pro veřejnost na českobudějovické hvězdárně, součástí obsahu našich WWW stránek a také námětem dvou „kometárních“ pohlednic.

Snímek komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) byl pořízen v noci z 10./11. března 1997 expozicí 20 minut Maksutovovou komorou 630/850/1870 mm Observatoře Kleť na desku ORWO ZU. Zobrazené pole má velikost 3 x 1.5 stupně. Foto J. Tichá
Foto Jana Tichá

A naše rozloučení s Hale-Bopp ? Jednou v podvečer při pohledu na jasnou, leč ještě modrou oblohu pravil můj drahý kolega : „Pojď se podívat na kometu !“ (neboť k tomuhle jaru vždy bude nesmazatelně patřit jen jedna jediná KOMETA). Tak jsme opustili připravené efemeridy s potenciálně nebezpečným asteroidem 1997 BR či kleťskou planetkou 1989 AC2, která dnes s číslem 7645 nese dosti kometární jméno Pons, a hleděli nikoliv na monitor řídícího počítače CCD kamery, ale skrze 0,3-m zeissovský refraktor nad západní obzor. Tam se i pro moje krátkozraké oči třpytila pozvolna zapadající kometka. Ne už vlasatice přes půl oblohy, ale spíše vzácný šperk na modravém sametu oblohy. Existuje i CCD snímek coby důkaz, ale ten neodpovídá přísným nárokům pana kolegy na snímky ke zveřejnění. Byl pátek 16. května 1997 a kometa Hale-Bopp už definitivně mířila na jižní oblohu. Nashledanou za dva a půl tisíce let ...

Barevný snímek komety Hale-Bopp byl pořízen na Kleti expozicí 25 sekund (fotoaparát Nikon, Nikkor 1.8/50, Fuji 1600 ASA).
Foto Miloš Tichý

(původně psáno pro časopis Říše hvězd v roce 1997, doplněno v dubnu 2003)