Blízké setkání s Marsem

Miloš Tichý - 14. 10. 2014

Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) prolétne v říjnu v těsné blízkosti planety Mars. Na její průlet čeká přímo flotila družic a modulů, aby toto těsné přiblížení mohla řádně prozkoumat.

Kometa, přesněji jádro komety C/2013 A1 se k rudé planetě přiblíží v neděli 19.října 2014 v 8:27 SELČ a to na vzdálenost pouhých 139 500 kilometrů, což je méně než polovina vzdálenosti ze Země na Měsíc. I rychlost vzájemného míjení je úctyhodná - 56 kilometrů za sekundu, takže by se dalo říci že kolem sebe přímo profrčí. Toto přiblížení či míjení nám umožní sledovat jak přímo kometu, kometární jádro i kometární ohony, tak i jevy související s jejím vlivem na marsovskou atmosféru (pokud nějaké nastanou, pozn. autora).

flotila pro sledování komety u Marsu

Kometa Siding Spring je kometou mladou, novou, pochází přímo z Oortova oblaku a dle našich současných poznatků je toto její první přiblížení ke Slunci, čili by mělo jít o "čerstvou" kometu. Tato kometa bude první vlasaticí letící přímo z Oortova oblaku která bude zblízka zkoumána kosmickými prostředky, ba přímo flotilou prostředků. Tato pozorování jsou neocenitelnou příležitostí se dozvědět více o materiálu a jeho složení přímo z formování sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.

V rámci přípravy na přílet komety se musely mírně upravit dráhy několika sond obíhajících kolem Marsu - Mars Odyssey orbiter, Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), a nejnovější sondy Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN (MAVEN) - aby se minimalizovalo riziko jejich případného poškození srážkou částic uniklých z kometárního jádra. Stav nebezpečí, jak by se to též dalo nazvat, začne pro tyto umělé satelity rudé planety 90 minut po nejbližším přiblížení komety k planetě a potrvá přibližně dvacet minut. Toto je totiž čas, kdy bude Mars nejblíže prachového ohonu komety. Jak je vidět, největším nebezpečím tudíž není vlastní jádro ale materiál z něj odlétající.

Poslední přesné výpočty však ukazují, že nebezpečí nebude až tak veliké jak jsme si doposud mysleli.Mars prolétne pouze okrajovými částmi prachového ohonu a tudíž je možné, že ani k nějaké interakci vůbec nemusí dojít.

Ačkoliv marsovská atmosféra je mnohem řidší než atmosféra zemská, i tak by její ochrana marťanských vozítek Opportunity a Curiosity měla být dostatečná a nemělo by dojít k jejich poškození prachovými částicemi proniknuvšími skrze tuto atmosféru.

Umělé satelity Marsu budou během a po těsném přiblížení komety zkoumat velikost jádra komety, jeho rotaci, aktivitu na jeho povrchu, složení plynu v těsním okolí jádra a velikosti a distribuci prachových částic v jeho okolí. Pozorování marsovské atmosféry jsou koncipována tak, aby nám poskytla informace o případných meteorech a bolidech zde prolétajících, případně na účinky na teplotu atmosféry a jejich vliv na mraky. Obzvláště sonda MAVEN by měla mít odpovídající prostředky ke studiu komety a interakce její komy s horními vrstvami marsovské atmosféry.

Kosmická pozorování budou doplněna pozorováními od Země, a to jak pomocí Hubblova kosmického dalekohledu tak i teleskopy Kepler, Spitzer, Swift či Chandra, nadto doplněné infračervenými pozorováními z Havaje. Do sledování tohoto jevu se zapojí i sonda NEOWISE (která je primárně určená na výzkum blízkozemních planetek) tak i heliofyzikální sondy STEREO a SOHO.

Dalo by se říci, že v okolí Marsu kdo má čas, bude sledovat těsné přiblížení komety C/2013 A1 (Siding Spring).

Už teď se můžeme těšit na zajímavé obrázky....

Zdroj: NASA