Jdeme do finále aneb přísluní se blíží

Miloš Tichý - 18. 7. 2015

Kometa 67P/Churyumov-Gerasimeko se na své pouti nezadržitelně blíží do přísluní pronásledovaná sondou Rosetta s modulem Philae na svém povrchu. Aktivita jádra přesně dle předpokladů stoupá.

Těsně po přísluní by mělo být jádro komety nejaktivnější. Přísluním projde tato vlasatice v noci z 12. na 13. srpna 2015 (přesněji 13. srpna 2015 dvě hodiny po půlnoci našeho času).

Sonda Rosetta studuje kometu 67P již déle než rok, vlastní pozorování započala v březnu 2014, a to včetně zaznamenání erupce na jádře komety z dubna 2014 až po analýzu tvaru jádra v červenci 2014. Po příletu na vzdálenmost pouhých 100 kilometrů od jádra v srpnu loňského roku, sonda Rosetta strávila celý rok intenzivním měřením vnitřku komety, analýzou jejího povrchu a okolního prachu, plynu a plasmy.

O kometách je známo, že jsou tvořeny prachem a různými ledy, a tento led se prostřednictvím slunečního záření zahřívá a sublimuje, a putuje na své dráze kolem Slunce společně s kometárním jádrem. Spolu s plynem a prachem tvoří slabou atmosféru, komu, a mnohdy i ohon dlouhý stovky tisíc či miliony kilometrů.

Zatímco pozemské přístroje mohou pozorovat komu a ohony komety z dálky, sonda Rosetta je může pozorovat přímo na "místě činu" (pozn. autora), a k tomu i přímo jádro komety, které přes vrstvy plynu a prachu ze Země pozorovat nemůžeme. Zajímavým a unikátním aspektem dlouhodobého pobytu sondy Roseta u jádra komety Churyumov-Gerasimenko je sledování nárůstu aktivity jádra při přibližování ke Slunci. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku, a na svě pouti se nejdále od Slunce dostane za dráhu Jupitera (odsluní 850 milionů km), Rosetta se s kometou setkala ve vzdálenosti 540 milionů kilometrů od Slunce, zatímco nejblíže ke Slunci je, teda vlastně v srpnu bude, vlasatice mezi Zemí a Marsem, a to ve vzdálenosti 186 milionů kilometrů od naší nejbližší hvězdy. Poprvé tak budeme moci vidět, co se s kometárním jádrem děje v prísluní. Nechme se překvapit.

Sonda Rosetta je velice plodná, a kromě množství fyzikálnmích a chemických dat poslala na Zemi i velké množství unikátních snímků. Na závěr tohoto článku jsme připravili menší kometární galerii 67P/Churyumov-Gerasimenko: