Kde vznikla kometa Tempel 1?
Miloš Tichý - 12. 11. 2005
Analýza dat, získaných sondou Deep Impact, přináší postupně další a další výsledky zkoumání komety Tempel 1.Podle posledních výzkumů se kometa Tempel 1 zformovala v oblasti velkých planet, tam, kde se dnes nalézají planety Uran a Neptun. To alespoň vyplývá z analýzy kometárních částic provedenou v rámci projektu Deep Impact. Analýza byla provedena i s příhlédnutím k faktu, že během dlouhého vývoje sluneční soustavy si Uran s Neptunem vyměnily svá místa co se týče vzdálenosti od Slunce.
Kometa Tempel 1 šedesát sedm sekund po nárazu impaktoru.
Část analýz byla též provedena ze Země, a to teleskopem Keck na Hawaji. Každý atom a molekula, vyvržená z jádra komety, září určitým světlem, které odpovídá jeho složení. Tudíž analýzou tohoto světla můžeme poměrně přesně určit, z čeho je vyvržená hmota složena.
Při pozorování komety Tempel 1 přes srážkou a po ní bylo možno odlišit materiál, který se "běžně" pohybuje v okolí komety od té části, která byla vyvržena nárazem impaktoru. Bylo zjištěno, že vnitřek kometárního jádra má opravdu jiné chemické složení, než doposud pozorovaný povrch kometárních jader. Například množství etanu (C2H6) v okolí komety bylo výrazně vyšší po srážce než před ní.
A proč je vnitřek odlišný od povrchu? Jsou zde dvě varianty. Povrchová vrstva se od vnitřku liší kvůli ohřevu slunečními paprsky, tj. že v počátku byla kometa homogenně stejná. Druhá je, že vnitřek je nehomogenní, složen z rozdílných materiálů, protože kometární jádro je složeno z malých mini-komet (kometesimál), kde každá má jiné chemické složení. Impaktor od sondy Deep Impact mohl narazit právě na tuto odlišnou kometesimálu, zatímco prach a plyn, obklopující jádro komety, mohl být vyvržen z jiné kometesimály. Do tohoto problému by vnesl více světla experiment s analýzou více oblastí, tj. sonda ne s jedním, ale hned několika impaktory. Pak by se mohlo říci, která ze dvou výše uvedených variant je správná.
Pokud bychom předpokládali, že kometa je homogenní (tj. první varianta zmíněná výše), kometa se zformovala a v oblasti sluneční soustavy, kde se nyní nacházejí planety Uran a Neptun. Vycházíme z měření vnitřku komety, tj. po srážce s impaktorem. Kometa, zformovaná v tomto regionu, obsahuje velké množství různých ledů s nízkou teplotou tuhnutí (jako je například etan), než kometa, která by se formovala blíže ke Slunci, tj. při vyšších teplotách.
Změny vzhledu komety Tempel 1 po nárazu impaktoru.
A - těsně před srážkou, B - 27 minut po srážce, C - 69 minut po srážce
(snímky: NASA/W. M. Keck Observatory/Michael Mumma)
Zformování komety Tempel 1 v této oblasti podporuje teorii, že velké planety Uran a Neptun se zformovaly blíže ke SLunci a do svých současných poloh se dostaly postupně při vývoji celé naší sluneční soustavy. A právě migrace těchto velkých planet měla (dle teorií) za následek rozmetání "kometového disku", který se zde předtím nacházel. Část zde zformovaných komet byly odvržena až do Oortova oblaku na okraj sluneční soustavy, část skončila v Kuiperově pásu za současnou dráhou planety Neptun.
Tato teorie o migraci komet čeká ještě na své potvrzení. Pokud se zjistí, že komety pocházející z Kuiperova pásu mají stejné složení jako komety Oortova oblaku, stane se teorie skutečností. Ale na to si ještě musíme počkat. I když ...
První náznaky shody zde již jsou. Dráhové parametry komety Tempel 1 svědčí o skutečnosti, že by mohla pocházet z rozptýleného disku (scattered disc) Kuiperova pásu. Množství naměřeného etanu je ale velmi podobné množství, které bylo zjištěno u dominantní skupiny komet, přicházejících z Oortova oblaku. To by podporovalo výše uvedenou teorii, že komety Kuiperova pásu i Oortova oblaku se zformovaly ve stejné oblasti sluneční soustavy.
Zdroj: Deep Impact