Mimosluneční komety ?

Miloš Tichý - 19. 10. 2011

Tým teleskopu Spitzer objevil na snímcích známky ledových těles pršících v cizím planetárním systému.

Liják se podobá situaci naší sluneční soustavy před několika miliardami let v období známém jako "velké bombardování", které dle přijímaných teorií přineslo vodu a další životně důležité "přísady" na Zemi. Během tohoto období kometární jádra a další zmrzlé objekty byly vypuzeny z vnějších částí našeho planetárního systému a bombardovaly vnitřní planety. Toto bombardování mělo za následek i "zjizvení" tváře našeho Měsíce a zároveň produkci velkého množství prachu do měsíčního okolí.

Nyní byl na snímcích teleskopu Spitzer nalezen pás prachu v blízkosti jasné hvězdy Eta Corvi (eta v souhvězdí Havrana). Tento jev silně připomíná situaci po srážce s velkým kometárním jádrem. Prach se nalézá poměrně blízko hvězdě Eta Corvi, tak že by v soustavě mohly existovat i Zemi podobné planety (v tomto případě planety s pevným povrchem, pozn. autora), a prachová obálka napovídá, že by zde opravdu mohlo dojít ke srážce mezi planetou v této planetární soustavě s jednou či dokonce několika kometárními jádry.

Soustava Eta Corvi je stará přibližně jednu miliardu let, což by právě odpovídalo správnému věku pro toto bombardování. Alespoň takovéto máme současné poznatky o vzniku a vývoji planetárních soustav.

Výsledky výzkumu budou zveřejněny v časopise Astrophysical Journal.

Astronomové použili Spitzerův infračervený detektor pro analýzu světla přicházejícího z prachu v okolí Eta Corvi. Spektrální chemická analýza objevila přítomnost množství chemických látek včetně vodního ledu, organických prvků a pevného materiálu, která podporují právě jako zdroj této látky srážku planety s pevným povrchem s velkým kometárním jádrem. Záření emitované prachem kroužícím kolem Eta Corvi nadto odpovídá meteoritu Almahata Sitta, který dopadl na Zemi v několika fragmentech do Súdánu v roce 2008. Právě tato podobnost je jedním z faktorů podporujících teorii srážek v systému Eta Corvi.

Umělecká představa znázorňuje "kometární bouři" v soustavě Eta Corvi.
Image credit: NASA/JPL-Caltech

Druhý, mnohem hmotnější pás chladného prachu či pevných objektů se nalézá na druhém konci systému obíhajícího tuto hvězdu, a jeví se býti jako vhodné prostředí pro zásobárnu projektilů, čili kometárních jader. Tento světlejší prstenec, objevený již v roce 2005, se nalézá ve vzdálenosti asi 150 astronomických jednotek (cca 22 miliard kilometrů) od centrální hvězdy. Vypadá to na obdobu Kuiperova pásu, zásobárny kometárních jader ve sluneční soustavě. Nová data z teleskopu Spitzer tak ukazují, že by mateřské těleso meteoritu Almahata Sitta mohlo pocházet právě až z Kuiperova pásu ve sluneční soustavě.

Předpokládá se, že asi před 4 miliardami let, čili přibližně 600 milionů let po vzniku sluneční soustavy, byl Kuiperův pás narušen migrací plynných obřích planet Jupiter a Saturn. Tato migrace měla za následek porušení rovnováhy v čerstvě zformovaném pásu. Drtivá část pásu byla odhozena do mezihvězdného prostoru, ale některé objekty byly naopak vypuzeny do vnitřních části sluneční soustavy, kde se podílely na velkém bombardování, jehož následky můžeme doposud sledovat na povrchu našeho nejbližšího souputníka - Měsíce.

Předpokládá se též, že tímto bombardováním byla na Zemi přinesena nemalá část vody a prvotních organických sloučenin. Toto období by tak mohlo hrát klíčovou roli při vzniku života na naší planetě.

Zdroj: NASA/JPL-Caltech