Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (Atlas)

Zdeněk Sekanina z JPL analyzoval rozpadající se kometu C/2019 Y4 (Atlas), a to jak na základě dat z Minor Planet Center, tak snímků pořízených Hubblovým kosmickým dalekohledem (HST).

Na snímcích pořízených před 11. dubnem 2020 je již vidět jádro “B” komety, které je situováno jihovýchodně od jádra “A”. Tato dvě jádra se od sebě oddělila zřejmě v první polovině března 2020.

Jádro “B” má tendenci se pohybovat postupně východně od svého bratříčka “A”, poziční úhel mezi nimi činil 20. dubna 104 stupňů a 23. dubna již jen 98 stupňů.

kometa na snímcích z HST 20. a 23. dubna 2020

Snímky z HST ukazují dvě komety, dvě kometární jádra, vzdálená 4 úhlové vteřiny, opět 20. a 23. dubna, společně s množstvím menších jadérek, kondenzací, které jsou patrné v jejich okolí a pohybující se jako hlavní jádra. Vzhled menších jader se během oněch tří dnů měnil velice dramaticky a jejich aktivita byla kolísavá, takže je jasné, že byly odděleny od mateřských jader poměrně nedávno. Jejich oddělení vedlo též k aktivizaci jejich plynných složek, dalo by se říci až odplyňování, a tato akcelerace dostala tyto fragmenty do pozičních úhlů 65 až 100 stupňů od jejich “rodičů”. Rozdílnost v separačních rychlostech je dána rozdílnými negravitačními silami/jevy jednotlivých částí, které právě souvisejí s množstvím uvolňovaného plynu (pozn. autora). Fragmenty se zřejmě budou nadále rozpadat na menší a menší části. Pokud některé z nich přežijí až do průchodu přísluním, nebude čas jejich průchodu a průchodu ostatních jader moc odlišný. To je dáno tím, že se kometa rozpadla poměrně blízko od přísluní. Jádra “A” a “B” projdou periheliem v odstupu pouhých 0,0175 dne neboli pouhých 25 minut či pouhých 0.0292 dne neboli 42 minut. První výpočet je z JPL, druhý z Minor Planet Center.

Kromě velkých jader “A” a “B” byla ještě viditelná dvě jádra “C” a “D”.  Avšak “D” již nebylo detekovatelné 20. dubna (čili se úplně rozpadlo), jádro “C” se jevilo východo-severo-východně od jižního jádra ještě 20., pak 23. dubna následovalo jádro “D” a též se úplně rozpadlo.

kometa na snímku z 1,06-m teleskopu KLENOT Observatoře Kleť z 15. dubna 2020

Kromě těchto čtyř je v dráze komety ještě spousta dalších skoro neznatelných kondenzací, malých oddělených “jadérek”, která ukazují, že fragmentace postupně pokračovala. Jsou pěkně vidět na snímcích z HST.

Kometa tak následuje kometu C/1996 Q1 (Tabur), která se též před příchodem ke Slunci totálně rozpadla.

Zdroj: IAUC / MPC / HST / Observatoř Kleť