1I aneb opět o prvním mezihvězdném poutníkovi

O tomto tělese jsme již psali. Do pozorování se úspěšně zapojila i Evropská jižní observatoř (ESO) a pomohla tak poodhalit roušku tajemství tohoto objektu.

vizualizace objektu 1I (Zdroj: ESO)

Pozorování a následné dráhové výpočty ukázaly, že toto těleso opravdu muselo putovat hodně let, v řádech milionů let, než se čirou náhodou ocitlo u nás, tj. prolétlo naší sluneční soustavou. Všechna pozorování nasvědčují tomu, že se jedná o tmavě červený a poměrně silně protáhlý objekt, který je s největší pravděpodobností kovový. Nepodobá se žádnému známému objektu sluneční soustavy.

Těleso bylo původně označeno jako kometa C/2017 U1, pak jako neaktivní kometa A/2017 A1 a výsledně se pro něj udělala úplně nová kategorie, kategorie mezihvězdných cestovatelů. A toto těleso má tudíž označení II či přesněji 1I/2017 U1. Jelikož jde o mimořádný objekt, komise Mezinárodní astronomické unie pro jména planetek a komet velice rychle schválila i jméno tohoto objektu – ‘Oumuamua. Je zřejmé, že jméno je havajského původu (objevitelský dalekohled Pan-STARRS sídlí na Havaji).  Jméno navrhl přímo tým Pan-Starrs a ukazuje na skutečnost, že tento objekt je něco jako mezihvězdný posel vyslaný z dávné minulosti aby nás navštívil.

1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na snímku z dalekohledů ESO/VLT a Gemini South Telescope

Takže kompletní správné označení objektu je 1I/2017 U1 (‘Oumuamua).

Pozorování z ESA přinesla další informace – těleso se kolem své osy otočí jednou za 7,3 hodiny a jelikož je velice protáhlé, mění se jeho jasnost v poměru 1:10 (čili asi o 2,5 magnitudy, pozn. autora), čili by se dalo říci, že objekt je asi desetkrát delší než širší. Tmavě červenou barvou se podobá objektům ze vzdálených oblastí sluneční soustavy. Barva je spojována s dlouhodobým účinkem kosmického záření ve vesmíru. Provedená měření ukazují, že bude kompaktní a velice husté, kamenné či dokonce kovové.

snímek 1I z 1.06-m Teleskopu KLENOT Observatoře Kleť

I následné výpočty ukazují, že k nám přiletěla od hvězdy Vega v souhvězdí Lyry. I přes její rychlost, která byla cca 90 tisíc kilometrů za hodinu, jí pouť trvala 300 tisíc let. A v té době byla Vega úplně jinde, čili „zdroj“ tohoto poutníka zatím neznáme.

Vizualizaci najdete  na následujícím odkazu:

https://www.youtube.com/embed/Yzha7ji3lsM

Odhaduje se, že podobné tělesa proletí sluneční soustavou asi tak jedno ročně, ale obvykle jsou velice slabá a tudíž o nich vůbec nevíme…

Zdroj: ESO, Observatoř Kleť