Pro alkohol na kometu

I když se nadpis zdá dosti vědecko-fantastický, je tomu opravdu tak. V kometě byl nalezen nečistý alkohol, neboli metanol. Alespoň o tom svědčí pozorování z Havaje.

Spektrograf teleskopu Keck II na Havaji použil přístroj na blízkou infračervenou spektroskopii (NIRSPEC) pro sledování komety 46P/Wirtanen z Jupiterovy rodiny komet (pro znalé čtenáře, ano, komety, ke které měla původně letět sonda Rosetta). Pozorování byla uskutečněna v prosinci 2018, výsledky publikovány až letos v červenci.

Kometa 46P/Wirtanen byla objevena již v roce 1948 Američanem Carlem Wirtanenem. Její jádro má průměr cca  1,1 kilometru a kolem Slunce oběhne jednou za 5,4 roku. Většina komet se sluneční soustavou pohybuje tak, že je od Země vzdálená mnohem více, než toto těleso, i proto byla vybrána tato kometa pro detailnější průzkum. Na získání relevantních dat bylo potřeba, díky poměrně těsnému přiblížení komety k Zemi,  pouhých 10-20 minut pozorování.

Pomocí přístroje NIRSPEC bylo detekováno neobvyklé množství metanolu, ale také další sloučeniny, jako je acetylen, etan, amoniak, kyanovodík, formaldehyd a pochopitelně i voda. Pokud jde o alkohol, čili onen etanol, toto těleso má jeden z největších poměrů (neboli největší množství) této látky než bylo doposud zaznamenáno u jiných komet. (Ale na pití by to zatím nebylo……, pozn. autora)

Analýza nám přináší informace o tom, jak uhlík, kyslík a vodík byly rozloženy v mladé formující se  sluneční soustavě, v období, když bylo utvářeno jádro této komety, a tudíž přispěje k rozšíření poznání vzniku našeho hvězdného domova.

Snímek komety 46P/Wirtanen z Hubblova kosmického dalekohledu z 13. prosince 2018 (snímek: NASA/ESA/D. Bodewits, Auburn University, J./Y. Li. PSI)

Pozorování ale přinesla další zajímavost. U jader komet je běžné, že když se na své pouti sluneční soustavou přiblíží ke Slunci, zmrazené částice se zahřívají, sublimují z pevných částic přímo na plyn, a u komety vzniká její plynný obal neboli koma. Ještě blíže ke Slunci pak tlak slunečního záření odtlačuje materiál od kometárního jádra a vzniká tak známý ohon komety.

U komety 46P/Wirtanen byl učiněn podivný objev – musí zde být nějaký další proces, který, pro nás zatím záhadně, zahřívá kometární jádro. Když se totiž detailně měřila teplota vodní páry u komety, tato se rostoucí vzdáleností od Slunce neklesala, jak by se dalo očekávat, ale zůstala prakticky stejná.  

Nabízí se ale hned několik vysvětlení tohoto jevu. Jedním z nich je přítomnost chemické reakce, kdy sluneční záření může ionizovat některé atomy či molekuly v kometárním halo poblíž povrchu jádra, a ty mohou uvolňovat vysokorychlostní elektrony, které následně zvyšují teplotu tím, že při srážce předávají molekulám a atomům část své energie. Dalším by mohla být existence odlétajících kusů ledu z povrchu jádra komety, což by bylo zase v souladu s pozorováním jiných hyperaktivních komet, které produkují do svého okolí více vody, než bylo očekáváno.  

Takže komety nás mohou pořád ještě překvapovat….

Zdroj: Planetary Science Journal / sci-news.com