Chytání komety za ohon

Komety na své pouti sluneční soustavou za sebou trousí plyn a prach. Pokud dráha komety přímo křižuje dráhu naší Země, vlétají tyto částice do atmosféry a můžeme je pak pozorovat jako meteorický roj (asi nejznámější jsou srpnové Perseidy související s kometou Swift-Tuttle).

V dubnu 2003 byl uskutečněn pokus o výzkum částic z velmi specifického objektu - komety Grigg-Skjellerup. Jako nejvhodnější datum pro výzkum zrn z komety Grigg-Skjellerup byl vybrán 22.duben.

Narozdíl od klasického zkoumání meteorů jsou částice zachycené v nejsvrchnějších vrstvách atmosféry mnohem menší, než meteorická tělíska. Dále prach má mnohem menší rychlost při vstupu do atmosféry a tudíž je mnohem méně přeměněn. V neposlední řadě, proud je velmi mladý, opustil kometu před třiceti lety, zatímco vlastní roje bývají staré i stovky let.

Klíčovým pro zkoumání nasbíraných částic bude studium s pomocí elektronového mikroskopu, technika umožňující zkoumat hmotu až do rozměru atomu. Takovéto zkoumání kometárních zrn nám umožní přímo na Zemi zkoumat vzdálené oblasti sluneční soustavy, z nichž přilétají komety, a to přímo v mikroskopické škále, takže se můžeme těšit i podorbnosti přímo z komety Grigg-Skjellerup.