Jak na formování komet?

Původní prach komety, která se, dle současných poznatků, formovala v chladných oblastech sluneční soustavy, obsahuje metariál, který ke svému vzniku potřeboval teplotu 1100 stupňů Celsia.

částice z olivínu - ten se formuje při teplotách kolem 1000 stupňů Celsia

Otázkou je, kde kometa k této teplotě přišla. Zda se to stalo v blízkosti Slunce, jiné hvězdy či nějakým, nám doposud neznámým mechanizmem. Anebo že by touto horkou etapou prošly jen některé části/částice komety? Nebo byla kometa poblíž nějaké planetkové srážky? Zatím to nevíme.

Už samotný fakt "horké" etapy vývoje komety Wild 2 je překvapující (ale není k vysvětlení tohoto jevu úplně nutný - pozn.autora). Podle v současnosti přijímaných teorií mělo toto těleso, nyní se ve sluneční soustavě pohybující mezi Marsem a Jupiterem, většinu svého života strávit v chladných partiích sluneční soustavy - v Kuiperově pásu, a odtud býti vypuzeno do oblastí bližších Slunci. Nyní je ale zřejmé, že vývoj této komety (a asi i komet ostatních) byl poněkud složitější, než jsme si doposud mysleli. Snad nám na tuto otázku pomohou odpovědět další analýzy vzorků od komety Wild 2. (To ale neznamená, že teorie o setrvávání komet na hranici sluneční soustavy je chybná - jen asi bude třeba doplnit "něco" k samotné genezi komet - pozn. autora)

Je pochopitelné, že hned vznikly i teorie, vysvětlující tuto novou skutečnost. Jedna z nich říká, že magnetické pole blízko Slunce mohlo vyzvednout prachový materiál z disku a vyslat jej, přímo vyplivnout, pryč od Slunce. A tento materiál pak mohl "infikovat" kometu Wild 2. A nadto by tato teorie nenarušovala pobyt komet na hranici sluneční soustavy ;-)

Jen pro představu - nachytané vzorky materiálu jsou velice malé, jsou menší než je šířka lidského vlasu. Zrna mají rozměr kolem 10 mikronů. V aerogelu návratového modelu sondy Stardust je mnohem více částic, než se předpokládalo (což je dobře - bude dost materiálu na kvalitní analýzy).

Zdroj: NASA