Miloš Tichý - 7. 5. 2016 | přístupy: | vytisknout článek
Kometa měnila a mění jak barvu tak jasnost, a to přímo před zraky sondy Rosetta. Slunce ohřívá povrch komety a ten odhaluje čerstvý materiál do té doby schovaný pod povrchem jejího jádra.
Přístroj VIRTIS, neboli Visible and InfraRed Thermal Imaging Spectrometer, začal tyto změny detekovat krátce po příletu sondy k jádru komety již během srpna 2014. Většina změn se udála na "osluněných částech" jádra, většinou na severní polokouli a v rovníkových oblastech tělesa. První analýza trvala jen krátce, jen od srpna do listopadu 2014, tak výrazné to byly jevy. V tom čase se sonda Rosetta pohybovala ve vzdálenostech 100 až 10 kilometrů od povrchu jádra komety. Během tohoto výzkumu byla kometa vzdálena od Slunce od 542 milionů do 438 milionů kilometrů. Přístroj VIRTIS schopný sledovat viditelné i infračervené záření, obojí jako indikátor jemných změn ve složení horních povrchových vrstev jádra vlasatice.
Když sonda Rosetta přilétla k jádru komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, našla velice tmavé těleso, odrážející pouhých 6% viditelného světla, což bylo způsobeno tím, že většina povrchu byla pokryta vrstvou tmavého materiálu, prachu, tvořeného směsí minerálů a i organických látek. Pochopitelně, některé oblasti byly tmavší, některé zase naopak světlejší, což ukazovalo na rozdílná složení povrchu. Většina povrchu byla vlivem organického materiálu načervenalá, část vlivem ledů namodralá. VIRTIS postupným sledováním ukázal, že starší materiál postupně z povrchu vlivem blízkosti Slunce odchází či spíše odlétá a pod ním se odhaluje čerstvější materiál, bohatší na různé ledy a tudíž se jevící namodralým.
Průměrně se jas komety změnil o třetinu, přesněji 34%. Například region Imhotep změnil odrazivost během tří měsíců pozorování z 6,4% na 9,7%.
Celkově to vypadá, že při přibližování jádra ke Slunci se zvyšuje množství ledu, převážně vodního, v povrchových vrstvách jádra komety, což má za následek jeho "zmodrání". Trend je viditelný i v dalších dostupných snímcích po listopadu 2014. Tento jev je přímým důsledkem vlastní činnosti na a jemně pod povrchem kometárního jádra. Částečné "odstranění" prachu na povrchu vlasatice má za následek zvýšený výskyt ledu na povrchu komety. Povrch komety je tudíž velice dynamický.
To se předpokládalo a data ze sondy Rosetta tento předpoklad vlastně jen potvrdila (pozn. autora).
Uvidíme, jaká další překvapení nám sonda Rosetta přinese....
Zdroj: ESA/Rosetta
2 284 455 návštěv od 1. března 2003
