PERNÍKOVÉ OPAKOVÁNÍ

Při letošním zdobení perníkových komet na vánoční stromek pro Hvězdárnu a planetárium České Budějovice jsem, zřejmě v reakci na končící kosmickou misi Rosetta, vybrala jména nejvýznamnějších komet navštívených kosmickými sondami. V rámci předvánočního času si tak můžete zopakovat milníky ve výzkumu komet z kosmického prostoru. Pokud vás napadají další takto zkoumané vlasatice (Giacobini-Zinner z ICE, ISON z EPOXI atd.), tak si upečtě vlastní. Recept najdete v archivu komety.cz a do Štědrého dne to ještě stihnete :-)

HALLEY
Nejtěsnější průlet kolem jádra Halleyovy komety uskutečnila evropská kosmická sonda Giotto. Ze vzdálenosti méně než 600 kilometrů pořídila 13. března 1986 snímky temně černého jádra bramborovitého tvaru se zřetelnými aktivními oblastmi ze kterých unikaly výtrysky plynu a prachu. Kometu 1P/Halley v období kolem jejího posledního průchodu přísluním navštívily též ruské sondy Vega a japonská dvoj-sonda Sakigake a Suisei. Vega-1 se k jádru komety nejvíc přiblížila 6. března 1986 na 8890 kilometrů. Vega-2 prolétla blíže k jádru (na 8030 kilometrů) 9. března 1986. Japonská sonda Suisei se k Halleyově kometě přiblížila na 151.000 kilometrů 8. března 1986 aby pozorovala interakce komety se slunečním větrem. Její družka Sakigake se pak přiblížila pouze na 7 milionů kilometrů 11. března 1986.

GRIGG-SKJELLERUP
Sonda ESA Giotto byla první kosmickou sondou, která navštívila dvě komety. Jejím druhým úlovkem byla kometa 26P/Grigg-Skjellerup. Sonda ji minula ve vzdálenosti 200 kilometrů 10. července 1992.

BORRELLY
Kometu 19P/Borrelly navštívila americká sonda NASA Deep Space 1 dne 22. září 2001 a pořídila jak snímky, tak další vědecká data. Deep Space 1 byla první kosmickou sondou NASA New Millennium programme.

WILD
Přímo do oblaku plynu a prachu obklopujícího jádro komety 81P/Wild zamířila mise NASA nazvaná Stardust. Na pouhých 240 kilometrů se k jádru přiblížila 2. ledna 2004. Zde vůbec poprvé nasbírala částice kometárního prachu a roku 2006 je doručila k vědeckým výzkumům zpět na Zemi.

TEMPEL
První připravený střet s jádrem komety 9P/Tempel uskutečnila mise NASA Deep Impact v červenci 2005. Náraz impaktoru vyslaného z mateřské sondy Deep Impact vyrazil z komety materiál a ten umožnil přístroji na sondě analyzovat složení hornin na povrchu i z vnitřku jádra. Prodloužená mise sondy přejmenované na Stardust-NExT (New Exploration of Tempel 1) pak zkoumala kometu Tempel 1 v roce 2011 a zkoumala, jak se místo na jádře změnilo několik let po impaktu.

CHURYUMOV-GERASIMENKO
Mise ESA Rosetta poprvé v dějinách lidstva uskutečnila přistání na jádru komety. Na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko nejprve na podzim vysadila 2014 automatický modul Philae a posléze letos v září (2016) dosedla mateřská sonda Rosetta.

Pekla, fotila i napsala Jana Tichá, prosinec 2016