Před a po, aneb změny na povrchu 67P ještě jednou

Analýza obrázků jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko pořízených sondou Rosetta nadále pokračuje. Přibyly další důkazy ohledně změn povrchu jádra během oběhu kolem Slunce. Ukážeme si, co vše zde můžeme nalézt.

Kontinuální sledování komety v průběhu několika měsíců nám poskytlo ucelenou představu o měnícím se povrchu vlasatic. Na jádru komety 67P nalezneme zvětšující se povrchové zlomy, kolabující a měnící se útesy, valící se balvany a i pohybující se materiál na jejím povrchu.

Změny v oblasti Anuket (nové zlomy a putující balvany)

Změny jsou obojího typu, jak rychlé, tak i postupné, pomalé, a vždy jsou spojeny s různými geologickými procesy na kometě – zvětráváním, povrchovou erozí, sublimací vodního ledu, případně mechanickým namáháním způsobeným rotací kometárního jádra.  Povrchový materiál je vystaven, dalo by se s pozemskou analogií říci, povětrnostním změnám. Vliv mají změny osvětlení z chladného stínu do horkého nasvícení Sluncem, a dokonce vliv i „ročních dob“ na kometě (každý z laloků je nasvětlen jinou dobu a v jinou dobu, pozn. autora). Vše vede k postupné fragmentaci povrchu a jeho změnám. V kombinaci se zahříváním podpovrchových vrstev zde dochází k výronům plynů, které mohou mít za následek kolapsy útesů či jiných útvarů na povrchu vlasatice, jak bylo pozorováno na několika místech povrchu jádra. Úplně jiný mechanizmus má ale například půlkilometrový zlom v oblasti Anuket, pozorovaný v srpnu 2014. Za jeho vznik může zvětšení rychlosti rotace, které bylo pozorováno až do průchodu přísluním. Asi čtyřmetrový balvan poblíž tohoto zlome se od března 2015 do června 2016 posunul po povrchu asi o 15 metrů.

Pohybující se balvan v oblasti Khonsu

Byl objeven i větší pohyblivý balvan. Asi 30 metrů velký a přibližně 12 800 tun vážící balvan v oblasti Khonsu se na větším z laloků zvládl přesunout o impozantních 140 metrů, jak ukazuje snímek výše. Předpokládá se, že se balvan pohnul kolem průchodu monetárního jádra přísluním, kdy bylo detekováno několik výbuchů poblíž místa uložení balvanu. Pro pohyb jsou hned dvě vysvětlení – buď se změnil výbuchy materiál, na kterém byl balvan usazen, a ten se sklouzl do nového umístění, či výbuchy měly přímo za následek jeho zvednutí a posun na nové místo.

Eroze v oblasti Imhotep

Eroze způsobená sublimací materiálu a též ukládání prachu z jednotlivých výbuchů jsou zase zodpovědné za změny rázu „krajiny“ na kometě, a to buď odkrýváním nových podpovrchových vrstev či naopak tvořením vrstev nových. Například útvary na několika hladkých pláních se měnily v řádu desítek metrů rychlostí až několika metrů za den poblíž průchodu komety přísluním. Na pláních oblasti Imhotep tyto jevy odkryly kruhové útvary a kameny, které byly předtím skryty pod jiným materiálem. Na jednom místě byla dokonce odstraněn materiál o výšce tří metrů, předpokládá se, že za to mohou sublimace vnitřních ledů.

Změny v oblasti Hapi

Změny byly pozoronány i v hladké oblasti krku – jevy se daly přirovnat k písečným dunám na Zemi. Kruhové útvary dosáhly během necelých tří měsíců rozměru sto metrů.

Povrchové textury v oblasti Ma’at

Dalším typem změn je vývoj něčeho jako plástvovitých útvarů, pozorovaných v prašných terénech oblasti Ma’at na menším z laloků na severní hemisféře, pravděpodobně vlivem ukládáním nového materiálu vyvrženého z jižní hemisféry něhem aktivního období komety.

Tato dokumentace změn kometárního jádra v průběhu času byla klíčovým cílem mise Rosetta a ukazuje, že povrch kometárního jádra je geologicky aktivní a to jak sezónně, tak i intenzivněji v krátkém období kolem průchodu přísluním.

Zdroj: ESA/Rosetta team