SLEZSKÝ PŘÍSPĚVEK K ČESKÝM A SLOVENSKÝM KOMETÁM.

Tavící tyglík střední Evropy se na našich dějinách a na nás všech podepsal možná více, než si sami uvědomujeme. I proto je poněkud obtížné vybrat například, které komety považovat za české, moravské či slezské. Je to podobné jako u Nobelových cen. Je "českou" kometou kometa objevená Dánem v Čechách, či Čechem v Německu? A co je vlastně české? Bedlivým průzkumem u nás naleznete tolik vídeňských babiček a keltských i dalších genů, že nacionalistické hledisko ztratí smysl. Ještě že jsme se vrátili do EU. Jednou ze středoevropských astronomických osobností byl na přelomu 19. a 20.století Johann Palisa, nejúspěšnější vizuální objevitel planetek a jedné komety.

Johann Palisa (Univ. of Vienna)

Johann Palisa se narodil v Opavě v roce 1848. Po absolvování opavského gymnázia odešel studovat na univerzitu ve Vídni. V roce 1871 byl jmenován vedoucím hvězdárny v Pule (Pola) na pobřeží Jaderského moře. Pula byla přístavem rakousko-uherského válečného loďstva a Palisovým hlavním oficiálním úkolem na observatoři byla časová služba. Věnoval se tam však zároveň vizuálnímu hledání planetek. První našel v roce 1874 a poté ještě 27 dalších. V Pule působil do roku 1880, kdy se vrátil do Vídně na univerzitní hvězdárnu a pokračoval ve vizuálním hledání a astrometrii planetek tam.

Ještě před odchodem do Vídně objevil Palisa v Pule 21.srpna 1879 svou jedinou kometu. Palisa kometu nalezl v souhvězdí Velké medvědice, popsal ji jako docela velkou mlhovinku, nevyskytující se v žádném tehdejším katalogu a další noc ověřil její pohyb. Palisův objev komety potvrdili E.C. Pickering a O.C. Wendell z Harvard College Observatory v Cambridge v Massachusetts 24.srpna 1879 s jasností udanou jako 9,1 magnitudy. Naposled byla kometa C/1879 Q1 (Palisa) pozorována 22.října 1879 Tacchinim v Římě.

Observatoř v Pule (Oesterreichisches Staatsarchiv)

Z celkem 129 pozorování spočtená parabolická dráha má sklon 77 stupňů k rovině ekliptiky a vzdálenost v přísluní 0,99 AU od Slunce. Přísluním kometa prošla 5.října 1879. Nejblíže Zemi prošla 25.září 1879 ve vzdálenosti 1,58 AU.

Během pozorování bylo dokonce získáno spektrum komety se třemi jasnými uhlíkovými pásy - a to hned na několika observatořích: nejprve na Harvardu, později také Konkolym v O'Gyalle, nynějším Hurbanovu.

Jak už bylo uvedeno, podle nynějšího systému značení je Palisova kometa kometou C/1879 Q1, podle starého značení 1879 V = 1879d .

P.S. Zároveň tímto článkem vyřizuji připomínku vznesenou Tomášem Gráfem, vedoucím Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě-Porubě. Ač je Palisa uveden v článcích o českých a slovenských planetkách, ke kometám jej přidáváme až nyní (viz následující tabulka česko-slovenských komet).

České a slovenské komety

Římské značení	Původní značení	Nové značení	Číslo periodické komety	Jméno komety
1826 I		D/1826 D1	3D	Biela
1851 III		C/1851 P1		Brorsen
1851 IV		C/1851 U1		Brorsen
1879 V	1879 d	C/1879 Q1		Palisa
1946 II	1946d	C/1946 K1		Pajdušáková – Rotbart – Weber
1947 III	1947c	C/1947 F2		Bečvář
1948 II	1948a	C/1947 Y1		Mrkos
1948 V	1948d	C/1948 E1		Pajdušáková – Mrkos
1948 XII	1948n	P/1948 X1	45P	Honda – Mrkos – Pajdušáková
1951 II	1951a	C/1951 C1		Pajdušáková
1951 IV	1951f	P/1951 H1	41P	Tuttle – Giacobini – Kresák
1952 V	1952c	C/1952 H1		Mrkos
1953 II	1952f	C/1952 W1		Mrkos
1953 III	1953a	C/1953 G1		Mrkos – Honda
1954 II	1953h	C/1953 X1		Pajdušáková
1954 XII	1954d	C/1954 M2		Kresák – Peltier
1954 VIII	1954f	C/1954 O1		Vozárová
1955 III	1955e	C/1955 L1		Mrkos
1955 VII	1955i	P/1955 U1	18P	Perrine – Mrkos
1956 II	1956b	C/1956 E1		Mrkos
1957 V	1957d	C/1957 P1		Mrkos
1959 IX	1959j	C/1959 X1		Mrkos
1970 III	1969b	C/1969 O1		Kohoutek
1973 VII	1973e	C/1973 D1		Kohoutek
1973 XII	1973f	C/1973 E1		Kohoutek
1975 III	1975c	P/1975 C1	75P	Kohoutek
1975 IV	1975b	P/1975 D1	76P	West – Kohoutek – Ikemura
1983 III	1983t	P/1983 J3	134P	Kowal – Vávrová
1984 X	1984n	P/1984 H1	143P	Kowal – Mrkos
1991 IV	1991k	P/1991 F1	124P	Mrkos
		P/2000 U6		Tichý