^
Miloš Tichý - 26. 12. 2010 | přístupy: | vytisknout článek
Sonda EPOXI totiž odhalila kometární sněhovou bouři. Nejspíše zatím jedinou pozorovanou sněhovou bouři mimo Zemi. Kometární sněhová bouře byla tvořena oxidem uhličitým (neboli suchým ledem, pozn. autora), přesněji jeho výtrysky, které do okolního prostoru chrlily tuny materiálu. Sněhové vločky, dá-li se to tak nazvat, byly o velikostech od golfového míčku po míč basketbalový, čili mnohem větší než vločky pozemské (naštěstí, představte si že by nám padaly sněhové vločky velikosti golfových míčku, něřkuli basketbalových míčů, to by bylo dost nebezpečné), ale byly samozřejmě načechrané, nikoliv pevné jako ledové kroupy. Sněhová vánice měla svůj zdroj na jednom konci jádra komety, připomínajícím burský oříšek.
Současně byl jiný proces na jádře komety příčinou úniku opravdového sněhu - vodní páry, a to převážně ze střední části jádra komety. Výsledně byly sledovány vodní páry i v oblasti jádra, kde docházelo k vánici ze suchého ledu.
Tyto nové informace vrhají úplně nové světlo na povahu komet a dokonce i na vznik celé sluneční soustavy včetně planet.
Toto bylo poprvé, kdy byly pozorovány jednotlivé kusy sněhu a ledu v oblaku kolem kometárního jádra, a zároveň i ukázka toho, že výtrysky z komety jsou poháněny i oxidem uhličitým (jako raketovým motůrkem, čili vypařující se suchý led zrychluje těleso, ze kterého se vypařuje). Například u komety Tempel 1 tento jev vůbec nebyl pozorován.
Tato nová zjištění ukazují, že se kometa Hartley 2 chová úplně jinak než kometa Tempel 1 i jinak naž tři předchozí komety zkoumané kosmickými sondami. Zdá se, že právě oxid uhličitý je klíčem k pochopení chování jádra komety Hartley 2, proč "hladké" a "drsné" části jádra reagují rozdílně na sluneční záření (myšleno termodynamicky rozdílně), a mají rozdílné mechanizmy kterými uniká voda z vnitřku jádra do okolního prostoru.
Stereo snímky (jeden přikládáme) odhalují, že sněhové koule jsou jak na přední tak na zadní straně jádra, takže to vypadá jako ve vánoční sněhové skleněné kouli, čili sníh kam se podíváte :-D
Snímky a měření ukazují, že hladké plochy na kometě Hartley 2 vypadají a chovají se jako většína povrchu komety Tempel 1, neboli s vodou odpařující se nízko pod povrchem a pronikající přes prachovou krustu do prostoru (nicméně, ostatní oblasti jádra Hartley 2 s výtrysky CO2 jsou velice rozdílné).
Výtrysky oxidu uhličitého prorazily vodní led na několika místech jádra v jeho "drsných oblastech", což výsledně vedlo ke vzniku sněhovo-ledového oblaku kolem tělesa. Pod hladkou střední částí jádra se vodní led mění na vodní páru, která projde porézním materiálem a pak vidíme kolem této oblasti sněhovo-ledový oblak z vody.
Technici z JPL hledali stopy po ledových částicích, které pocukrovaly kosmickou sondu EPOXI. Našli stopy celkem devětkrát, kdy částice, které měly hmotnost jen o málo větší než pozemské sněhové vločky, zasáhly kosmickou sondu, ale s ohledem na jejich hmostnost ji nijak nepoškodily.
Sonda EPOXI se vlastně plavila přes led, který do vesmírného prostoru chrlí jádro komety Hartley 2, ale s ohledem na jeho jemnost sondu nijak nepoškodily.
Další otázkou zůstává, jak dlouho zůstávají tyto sněhovo-ledové bouře na kometě aktivní, zda jsou rozdíly v aktivitě středových a okrajových částí apod. Uvidíme, zda odpovědi na tyto otázky, alespoň z části, získáme analýzou dalších snímků komety Hartley 2.
Zdroj: NASA/EPOXI/UMD
2 284 455 návštěv od 1. března 2003