^
Miloš Tichý - 2. 9. 2014 | přístupy: | vytisknout článek
Po prostudování prvních detailních snímků povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko bylo vybráno celkem pět možných míst/kandidátů pro přistání modulu Philae, které se uskuteční letos v listopadu. Předtím nebylo místo, díky nedostatku detailních informací známo, nyní je třeba jednat poměrně rychle, aby se vše stihlo.
Vlastní přistání 100 kilogramového modulu Philae nastane cca. v polovině listopadu, kdy bude kometa vzdálena od Slunce 450 milionů kilometrů (neboli 3 AU), tudíž v čase menší aktivity kometárního jádra. Momentálně je kometa na své šest a půl leté dráze kolem Slunce vzdálena od naší mateřské hvězdy 522 milionů kilometrů, v přísluní 13. srpna 2015 bude pouhých 185 milionů kilometrů od Slunce a bude dostávat od Slunce osminásobek energie než nyní.
Sonda Rosetta a vědecké přístroje na její palubě budou bedlivě sledovat, co se děje na povrchu jádra komety, když se postupně přibližuje ke Slunci, sledovat vývoj jak komy této vlasatice tak povrchové změny na jádře v čase. Přistávací modul Philae a jeho přístroje na palubě doplní informace měřením přímo na jádře, nadto se pokusí prostřednictvím radiových vln prozkoumat i vnitřní strukturu jádra samotného.
Výběr vlastního místa přistání modulu Philae je poměrně složitý proces. Musí být sladěny technologické potřeby komunikační, s bezpečným přistáním, navigací, a i vhodným povrchem "přistávací dráhy", aby mohlo být pro výzkum následně použito všech deset vědeckých přístrojů na palubě Philae.
Pro každou z pěti předvybraných zón musí být jasno, jak by bylo možné udržovat komunikaci mezi Philae a mateřskou Rosettou, zda hrozí riziko ze strany povrchu (např. sesuv materiálu jádra), zda jsou nebezpečné velké balvany či větší trhliny v místě případného přistání, a zda bude dostatečný sluneční svit pro dobíjení akumulátorů modulu. Proto byly tak detailně zkoumány a analyzovány nejdetailnější snímky povrchu komety a předvybráno pět lokalit.
Z původně předvybraných deseti lokalit se do užšího výběru dostalo míst pouze pět. Tři místa - B, I a J - jsou na menším z "laloků" kometárního jádra, dvě další - A a C - na větším z nich.
A nyní k místům trosku podrobněji
Místo A se nachází na větším z laloků, ale s dobrým výhledem na lalok menší. Terén mezi laloky může být místem plynných výtrysků. Je třeba ještě detailnější průzkum povrchu s ohledem na topologii svahů, trhlin a případně dalších povrchových útvarů.
Místo B na menším laloku má rovinatý terén, a je považována za relativně bezpečné pro vlastní přistání, otázkou je však intenzita slunečního světla v dané lokalitě. Balvany na povrchu by mohly svědčit o tom, že zde nedávno došlo ke změnám povrchu, proto zde nemusí být nepřeměněný materiál jako jinde na kometě..
Místo C se nalézá na větším z laloků a jsou zde různé povrchové útvary včetně lokalit se světlějším materiálem, depresemi, skálami, kopečky až po rovnější planiny. Pro přesné posouzení všech rizik bude třeba detailnějších snímků. Na druhou stranu je velice dobře osvětleno Sluncem, což je výhoda.
Místo I je relativně rovná plochá oblast na menším z laloků, kde není vyloučena přítomnost čerstvého materiálu. I zde je velice dobře oblast nasvětlena, ale je potřeba dalších detailnějších snímků pro definitivní posouzení.
Poslední místo J je podobné místu I, je na menším laloku a nabízí zajímavé povrchové útvary a je též dobře nasvětleno, ale vypadá to na přítomnost balvanů a teras a tudíž i zde je potřeba detailnějších snímků.
Které místo bude nakonec vybráno by mělo být jasno kolem poloviny října. Budeme o něm určitě informovat. Během tohoto výzkumu se bude sonda Rosetta pohybovat ve vzdálenosti 20-30 kilometrů od komety, a tudíž lze i předpokládat pořízení dalších ještě detailnějších záběrů jádra této vlasatice. Zatím datum přistání Philae je plánováno na 11.11. (hezké datum ;-) ). Menším problémem je měsíc času mezi výběrem místa a vlastním přistáním a možné riziko změny struktury na vybrané lokalitě s ohledem na aktivitu jádra.
Zdroj: ESA
2 284 455 návštěv od 1. března 2003