THOMAS HARRIOT - anglický Galileo

A už jsme v historii. A historických paradoxech. V zemi "za Kanálem", v zemi která se chtě nechtě musí odlišovat od kontinentální Evropy. V zemi kde se jezdí vlevo a platí librami, Evropská unie neunie. V zemi jejíž astronomové jsou dodnes ochotni se veřejně zhádat, zda Neptun objevil LeVerrier nebo J. Adams. A v této zemi letos sice také mají vyhlášem Mezinárodní rok astronomie, ale budou slavit své anglické (britské) "Telescope400", neboť první zaznamenaná pozorování Měsíce dalekohledem pořídil už 26.července 1609 Thomas Harriot, tj. několik měsíců před Galileem. Tak. (Svůj první dalekohled si T. Harriot pořídil počátkem roku 1609 z Holandska, kde byl dalekohled vynalezen a začal se používat, ovšem pro námořnické a vojenské účely).

A jak to všechno souvisí s kometami? Thomas Harriot (1560-1621) byl anglický učenec renesančního rozsahu, absolvent z Oxfordu, matematik, přírodovědec, navštívil se sirem Walterem Raleighem Ameriku a svých matematických a astronomických znalostí využil po cestě jako navigátor, později působil jako učenec na dvoře vévody z Northumberlandu. Je známa jeho korespondence s Keplerem.

K astronomii jej údajně přivedla Halleyova kometa. Přesněji řečeno její návrat v roce 1607. Halleyova kometa byla při tomto návratu pozorována od 20. září do 26.října. Zaznamenána byla z Číny, Mexika a Evropy. Harriotova pozorování získaná od 1. do 23.října 1607 (tedy ještě bez dalekohledu) bývají považována za nejpřesnější z tohoto návratu. Spolu s dalšími evropskými daty je ke svým výpočtům první dráhy Halleyovy komety použil Edmund Halley a došel k průchodu přísluním 26.října 1607. V 19.století je použil a vychválil F. W. Bessel. Tento návrat Halleyovy komety sledoval i Johannes Kepler. Údajně nejhorší a nejméně přesná byla pozorování velšského amatérského astronoma Williama Lowera.

Harriotovy kresby Měsíce patří dnes Lordu Egremontovi a jsou uloženy ve West Sussex Record Office v Chichesteru. Zda existují i jeho kresby Halleyovy komety se mi doposud nepodařilo zjistit.