Jana Tichá - 17. 2. 2007 | přístupy: | vytisknout článek
To vše přesto, (nebo právě proto), že byla vychována jako dívka, která má za úkol pečovat o pohodlí a blaho mužských členů rodiny, neboť není dost hezká ani bohatá na to, aby se mohla vdát.
Je snad dobře známo, že Karolína Herschelová (1750-1848) byla sestrou objevitele planety Uran Williama Herschela (1738-1822). Právě on byl i původcem její astronomické kariéry. William, Karolína a dalších osm sourozenců se narodilo v Hannoveru hudebníku vojenské kapely Isaacu Herschelovi a jeho ženě Anně. Mimochodem, uvádí se, že Isaac Herschel byl potomkem protestantské rodiny Jelínků, která se byla nucena v 17.století vystěhovat z pobělohorské rekatolizované Moravy do protestantského Německa. Isaac Herschel vzdělával své děti v hudbě i v dalších oborech, týkalo se to však, jak bylo tehdy obvyklé, převážně synů. Údajně si však vzdělávání malé Karolíny nepřála hlavně její matka.
Karolínin bratr William odešel jako hudebník za prací do Anglie (1766), s níž bylo tehdejší Hannoversko propojeno personální panovnickou unií. Později v roce 1772 jej následovala mladší sestra Karolína. Nejprve mu pouze vedla domácnost, později se však i ona začala podílet na jím vedených hudebních produkcích v lázeňské městě Bathu a to jak jako zpěvačka, tak i při vedení sboru, rozepisování not atd. V té době se však úspěšný hudebník William Herschel počal zamilovávat do astronomie a budování dalekohledů a opustil svou poměrně lukrativní hudební kariéru. I obětavá sestra Karolína tak dala vale hudbě, odřekla dokonce nabídky na vlastní vystupování, nezávislá na bratrovi, a začala se zaučovat v zapisování a třídění pozorování, přepisování tehdejších hvězdných katalogů, opisování článků, ale i v pomoci při broušení (tehdy kovových) astronomických zrcadel a výrobě dřevěných součástí dalekohledů. Následně po objevu Uranu (1781) a jeho "věnování" anglickému panovníkovi Jiřímu III. se William Herschel stal astronomem placeným králem za to, že bude žít poblíž královského sídla ve Windsoru a umožnovat králi, jeho rodině a hostům noční pozorování. Herschel začal zároveň budovat stále větší dalekohledy a hledat a pozorovat s nimi mlhoviny a dvojhvězdy. Karolína se definitivně stala jeho asistentkou - obsluhovala hodiny, měřila pozice dle polohy dalekohledu, psala záznamy pozorování během noci a ráno je přepisovala na čisto, přepisovala Williamovy zprávy a články k publikaci a naopak opisovala články jiných autorů, které chtěl mít při ruce atd. Bratr ji začal zacvičovat též přímo v pozorování a postavil pro ní dalekohled. Sama tak objevila více než desítku objektů vzdáleného vesmíru - otevřené hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Její samostatná práce se rozšířila, když se Willam Herschel po létech staromládeckého života v roce 1787 oženil. (Jeho syn John, Karolínin synovec, byl též známým astronomem, uznávaným hlavně pro pozorování z jižní polokoule z mysu Dobré naděje v jižní Africe.)
Svou první kometu objevila Karolína Herschelová 1.srpna 1786 s pomocí malého dalekohledu. Její bratr byl tehdy na cestách v Německu. Následně kometu sledovali další známí pozorovatelé komet té doby : Nevil Maskelyne, Messier, Méchain, a to až do října téhož roku. Neměla viditelný ohon. Provedené výpočty dávaly buď dráhu parabolickou nebo velmi protáhlou elipsu s periodou několik tisíc let. Dnes je v katalozích uváděna pod označením C/1786 P1 (Herschel). Tuto i všechny další komety objevila Karolína Herschelová z anglického Sloughu.
Druhou její kometou je periodická kometa, známá nyní jako 35P/Herschel-Rigolett. Karolína Herschelová ji nalezla v roce 1788, R. Rigolett toto těleso zaznamenal ve Francii až v roce 1939. Identikaci s kometou Herschelové navrhl L. E. Cunningham, definitivně jej však potvrdil až Brian Marsden v roce 1974. Kometa má oběžnou dobu 155 let, velkou poloosu dráhy 29 AU, sklon dráhy 64 stupňů a excentricitu 0,97. Její dráha křižuje zemskou dráhu, neboť přísluní má 0,75 AU od Slunce a tak je Karolina Heschelová vlastně i první ženskou objevitelkou NEO. Další komety objevila v letech 1790 (hned dvě - C/1790 A1 a C/1790 H1), 1791 před vánoci (C/1791 X1) a v roce 1793 nezávisle nalezla Messierem objevenou kometu C/1793 S2 (Messier). Také její další objev nese dnes jiné než její jméno. Je to proslulá krátkoperiodická kometa s nejkratší známou dobou oběhu kolem Slunce 2P/Encke. Enckeova kometa je totiž jednou z mála komet, která nenese jména svých objevitelů, ale jméno astronoma a matematika, který určil že komety pozorované v letech 1795, 1805 a 1818 jsou jedno a to samé těleso s běžnou dobou 3,3 roku. Poslední kometu objevila Karolína Herschelová v roce 1797 nezávisle na Alexisu Bouvardovi z Paříže. Okamžiky objevu obou pozorovatelů se lišily jen o několik hodin a kometa dnes nese jména obou C/1797 P1 (Bouvard-Herschel).
Karolína Herschelová byla zdatná a zkušená pozorovatelka, pečlivá až perfekcionalistická zaznamenatelka získaných dat. Některými životopisci je jí snad vytýkáno, že ji příliš nezajímal další osud objevených těles, že nespekulovala o jejich původu, složení atd. Na druhou stranu v tom lze vidět zodpovědné zhodnocení vlastních schopností a jejich co nejlepší využití ve prospěch astronomie. Nebyla geniální vizionářkou, její dlouhotrvající úsilí a extrémní přesnost však byly užitečnější než cokoliv jiného. "Její vytrvalost byla nezdolná a její horlivost se řídila dobrým úsudkem."
V roce 1828 byla za svou práci oceněna zlatou medailí Královské astronomické společnosti. V roce 1835 byla (spolu s Mary Somerville), zvolena čestnou členkou Královské astronomické společnosti. Této pocty se oběma dostalo jako vůbec prvním ženám.
Po Williamově smrti se Karolína Herschelová v roce 1822 odstěhovala zpět do Hannoveru. Ani zde nezahálela. Přepracovala katalog 2500 mlhovin tak aby byl lépe použitelný pro pozorovatele (včetně jejího synovce Johna Herschela). V Hannoveru ji navštívili mnozí z největších vědců té doby, například J. C. F. Gauss. Karolína Herschelová zemřela v roce 1848 ve svých 98 letech. Její stopa v astronomii zůstává nezapomenuta.
Dílu a životu Karolíny Herschelové bylo věnováno mnoho různých článků a knih. Jedna z nich nedávno vyšla i u nás v nakladatelství Academia jako první svazek nové řady Ženy a věda. Jejím autorem je Michael Hoskin, do češtiny ji přeložila Ludmila Eckertová a jmenuje se "Karolína Herschelová -- Žena, která objevila kometu". V originále se jmenuje Herschel partnership as wieved by Caroline, tedy "viděno Karolínou" a o tom kniha vlastně je. Pro českého čtenáře, který nemá příležitost či čas hledat anglické originály shrnuje život Karolíny Herschelové na základě jejích vlastních zapsaných vzpomínek a dopisů i dopisů jejích současníků. Kniha zahrnuje i stručný obecně historický rámec doby v níž sourozenci Herschelovi žili v Hannoversku i v Anglii. Poněkud však v knize chybí podrobnější a přesnější zasazení jejich díla do historie astronomie té doby. Některé ze vzpomínek Karolíny Herschelové jsou dosti trpké a smutné. Její život takový do velké míry byl. Když se jí dostalo ocenění od astronomické obce, zase zemřel její bratr a její život se opět převrátil. Přesto zůstala věrná své pečlivé práci v astronomii.
Na závěr nezbývá než vybrat alespoň dva úryvky ze vzpomínek první profesionální astronomky Karolíny Herschelové. Ani nevíte, jak blízce i po více než dvou stech letech mi znějí:
"Kdyby někdy nebylo zatažené nebe nebo nesvítil úplněk, nevím, kdy by bratr (nebo já) našel čas ke spánku." "Vím dobře, jak špatně a horečnatě se člověk cítí po dvou nebo třech probdělých nocích..."
2 284 455 návštěv od 1. března 2003
